Trenér
Zdeněk Ševela:
Za Vsetín
nastupují bývalí napajedláci Horňák a
čerstvý otec Blažek, kteří patřili k
nejlepším hráčům domácích a také Jaroš (moc
toho nepředvedl), pamatující postup do
divize před deseti roky. To také, kromě
potřeby bodovat, motivovalo hráče k
maximálnímu výkonu. Zabezpečená defenzíva,
posílená uzdraveným Filipem Samsonkem,
rychlý přechod do útoku se snahou o
zakončení každé akce, měly být naše devízy
se sousedem v tabulce. A vstup do utkání byl
na výbornou. Vsetín, kromě jedné st. situace
z hranice vápna neměl šanci, zatím, co hned
ve třetí minutě unikl Kuba Samsonek a jeho
centr v PÚ nezužitkovali Melichárek ani
Sukup, o dvacet minut později pronikl k
brankové čáře Kameník, našel volného Kučeru
a te rutinně zavěsil. Za 4 minuty vstřelil s
jistotou svůj druhý gól a to z pokutového
kopu nařízeného za sražení Melichárka.
Definitivní pojistku přidal Kameník, jehož
střelu tečoval právě Blažek do opačného rohu
branky. Do půle jsme již kontrolovali vývoj
a do kabin šli s maximální spokojeností.
Stejná taktika, s cílem uhlídat výsledek co
nejdéle, případně dorazit soupeře čtvrtou
brankou, byla splněna na 50%, ale to nikomu
nevadilo. Vsetínští se nedostali prakticky
do vyložené šance a mohli odejít s vyšším
přídělem, když chyběl klid v zakončení aspoň
u tří šancí. Z mužstva po prvních brankách
spadla nervozita a hráči předváděli fotbal,
který pohladil fotbalové srdce. Potleskem je
odměnili jak domácí fanoušci, tak i početná
výprava z Napajedel. Na těžkém terénu slavil
úspěch kolektivní výkon, počínaje branařem a
konče lavičkou. Na hřišti tentokrát
dominovalo pouze družstvo hostů, v bráně a
defenzívě bezchybné, produktivní v útoku.
Všem je nutno za zvládnutí tohoto především
psychicky náročného utkání poděkovat.
