Z
vítězné sestavy posledních dvou
zápasů jsme postrádali Zavadila,
přesto všichni na druhý pokus
odjížděli s bojovnou náladou
rozšířit bodový zisk. Domácí
počítali s tím, že nás absolutně
otráví a tím pro ně budeme snadným
soustem. Hřiště nepřipravené se
sněhem a pouze odhrnutými lajnami,
sprejem barevně nastříkané míče,
neustálé narážky na naše (podle nich
záměrné ?!?) nedojetí minulý týden k
zápasu, a když se přidali i rohodčí
s poznámkou, že museli kvůli nám
znovu vážit cestu, bylo jasné, co
nás čeká, a že hrát se bude. Také
jo. Před údajně 30 diváky (i s
pořadateli a naším řidičem) se
holomajzna mohla začít. Po planém
úvodním tlaku domácích jsme se
osmělili a byli i nebezpečnější. Ve
14. min. propasíroval míč razantní
Sukup za záda gólmana a to zjevně
rozhodilo domácí hráče i rozhodčího.
Když neměl odvahu vyloučit
faulujícího Krajču, odnesl to
střelec branky Sukup už v 35.minutě,
kdy po každém faulu domácí
srdceryvně řvali a padali do bílých
zmrazků. Po jednom z mála závarů
nastřelili také tyč, ale to bylo
vše.
Bohužel v deseti jsme se museli soustředit hlavně na bránění a nutno konstatovat, že tento úkol byl splněn na výbornou. Albrechtice (záměrně vypouštím Město, to by si pak mohl psát i Provodov) se nedostaly k vážnější akci, centry branař a pozorná obrana nepustila a zoufalé pokusy z dálky se míjely účinkem. Párkrát jsme se pokusili o brejk, ale více šetřili síly, které na zasněženém kluzišti rychle ubývaly. Zoufalé domácí zachránil ještě zoufalejší hlavní rozhodčí (silná dvojka s prvním asistentem) Tobola, který zařídil, po další divadelní kreaci, penaltu. Deset minut před koncem tak domácí vyrovnali, pojistkou bylo vyloučení Davida Sklenáře a nevím, co by se dělo, kdyby Melichárek v závěru utkání proměnil své sněžné sólo. Hráčům Napajedel vzdávám hold. Udžet nervy, prát se s terénem, nebylo opravdu jednoduché. I v deseti a v závěru v devíti jsme bojovali o každý míč, o každý metr hřiště.
Komentář možná vyzní ubrečeně nebo i ironicky, faktem zůstává, že čtvrtá nejvyšší soutež (i povinná kamera chyběla - zřejmě pro jistotu) dostala na frak. Po všech stránkách. Nevím , zda napsat - dobrý bod nebo ztráta bodů. Protože se musím na delší čas s mužstvem rozloučit, přeji jim a všem poctivým fandům hezčí a fotbalovější zážitky již v zimní přípravě a hlavně jako dnes na dalekém severu - s humorem se dá zvládnout vše.
Bohužel v deseti jsme se museli soustředit hlavně na bránění a nutno konstatovat, že tento úkol byl splněn na výbornou. Albrechtice (záměrně vypouštím Město, to by si pak mohl psát i Provodov) se nedostaly k vážnější akci, centry branař a pozorná obrana nepustila a zoufalé pokusy z dálky se míjely účinkem. Párkrát jsme se pokusili o brejk, ale více šetřili síly, které na zasněženém kluzišti rychle ubývaly. Zoufalé domácí zachránil ještě zoufalejší hlavní rozhodčí (silná dvojka s prvním asistentem) Tobola, který zařídil, po další divadelní kreaci, penaltu. Deset minut před koncem tak domácí vyrovnali, pojistkou bylo vyloučení Davida Sklenáře a nevím, co by se dělo, kdyby Melichárek v závěru utkání proměnil své sněžné sólo. Hráčům Napajedel vzdávám hold. Udžet nervy, prát se s terénem, nebylo opravdu jednoduché. I v deseti a v závěru v devíti jsme bojovali o každý míč, o každý metr hřiště.
Komentář možná vyzní ubrečeně nebo i ironicky, faktem zůstává, že čtvrtá nejvyšší soutež (i povinná kamera chyběla - zřejmě pro jistotu) dostala na frak. Po všech stránkách. Nevím , zda napsat - dobrý bod nebo ztráta bodů. Protože se musím na delší čas s mužstvem rozloučit, přeji jim a všem poctivým fandům hezčí a fotbalovější zážitky již v zimní přípravě a hlavně jako dnes na dalekém severu - s humorem se dá zvládnout vše.
